Už jsem to psala několikrát, nejsem úplně holka do přírody. Jenže každý rok nadejde chvíle, kdy se moje milované město změní v peklo na zemi a divočina v tu chvíli nevypadá tak nepřijatelně. A to období už je zase tady. Abych to vůbec nějak přežila, dala jsem dohromady pár rad, jak přežít léto ve městě. A nezbláznit se.
Jakmile teploměr překročí třicítku, většina měst se změní ve vyprahlou betonovou poušť. Lidi se začnou víc plahočit, potit a litovat toho, že si přeci jen nekoupili domek za městem. Se zahradou plnou stromů. A bazénem. Jenže nedá se svítit (i když to asi není nejvhodnější fráze) a všichni se s tím musíme nějak poprat. Co by vám mohlo pomoct?
Vyhlížíte už konec léta?
Odjeďte
„To by mě asi nenapadlo…“ Léto ve městě se dá ale vážně nejlíp přežít, když ve městě vůbec nejste. Venkov, les nebo dokonce hory. To jsou všechno místa, kde se vedra snášejí o chlup snáz než třeba v Praze nebo Brně. I když je mi samozřejmě jasné, že pro většinu lidí je asi nereálné vypadnout pryč, dokud se teploty nevrátí do normálu. Rozuměj čemukoliv, co začíná maximálně dvojkou. Pokud tedy zmizet nemůžete, snažte si aspoň vybírat jen ta místa, kam opravdu musíte. A preferujte ta chladná, s vlastní zahrádkou ve stínu atp. Možná to zní blbě, ale rájem jsou z tohohle pohledu obchoďáky, které mají ve většině případů rozumně nastavenou klimatizaci.
Vedra jsou mi volný…
Vhodně se oblečte
Další nečekaná rada, co? Jenže samozřejmě nejde jen o to oblíkat se co nejmíň. Jako ženy navíc máme v tomhle celkem jasnou výhodu oproti můžum pařícím se v klasickém obleku, který je asi tou nejtypičtější pracovní uniformou. A u kterého jsou stále krátké kalhoty i krátké rukávy brané jako faux pas. Důležitou roli hrají i materiály (preferujte bavlněné či lněné) i barvy (světlé odráží světlo). Volný letní outfit navíc můžete doplnit sandály nebo flip-flopy. I když zrovna ty se třeba ve špičce v metru rovnají pošlapaným palcům. Což mě přivádí k další radě:
Oblečená, neoblečená.
Vyhněte se MHD
Bohužel u nás pořád většina městské dopravy pamatuje lepší časy. Což znamená, že zpravidla nemá klimatizaci. Naopak se i spousta nových autobusů nebo tramvají pyšní minimalistickými okýnky, která se navíc nedají otevřít, ale jen minimalisticky vyklopit. Za což by jejich designéři měli přijít do pekla (takže v nich povinně sami jezdit…). Když už ale musíte jet, jezděte na čas, to znamená tak, abyste strávili co nejmíň času na rozpálených zastávkách a nástupištích. Stáhněte si proto třeba aplikaci Idos, která vám jasně řekne, za jak dlouho jede další spoj.
Je sice vínová, ale na vodu.
Mějte u sebe vodu
Pokud možno vždy a všude. Ideálně vychlazenou v termosce.
Vybírejte si, kdy jdete ven
Choďte do práce dřív, odcházejte dýl. Potěšíte tím nejen svého šéfa, ale i vlastní organismus. Noste si s sebou vlastní oběd, ať nemusíte kolem poledne na přímé slunce. Většina restaurací a jídelen stejně často neumí svou nabídkou reagovat na počasí, a tak nám budou místo salátů dál cpát guláše a svíčkové. Snažte si schůzky a povinné výpravy po městě naplánovat na brzké ráno nebo podvečer. A pokud jen trochu můžete, najeďte v létě na italský nebo španělský způsob života. A to včetně polední siesty. Což je teda něco, s čím bych já ostatně neměla problém ani v zimě…
Žádné komentáře