thedesignfiles.net
Takový ten super eko lifestyle mi vždycky přišel jak z jiného světa. Takový, vlastně až moc zelený, hliněný a voňavý přírodními esencemi. A pak jsem se potkala s dlouholetou kamarádkou a bavily jsme se o životě a tak, co je nového. “Hele, já jsem se prostě rozhodla, že jenom tohle veganství mi nestačí. A tak jsem přestala produkovat odpad.” Na pár okamžiků jsem na ni asi koukala dost vyjeveně, takže mi to začala vysvětlovat. A o to, co je použitelné i pro obyčejné smrtelníky, se s vámi podělím.
Čisté nakupování
Vzpomínáte občas na svou babičku? Pravděpodobně měla svou oblíbenou nákupní tašku a tu používala do úplného roztrhání – protože v obchodě jí na nákup žádný pytlík nedali. Vy to až takhle hrotit nemusíte, plastové i papírové tašky je pořád možné koupit u pokladny. Samo jejich zpoplatnění (po 20 letech?!) už ale naznačuje, že se něco mění. A pro vlastní pocit je celkem fajn nabídku prodavačky s díky odmítnout.
Jenže v čem to teda odnést? Každý to řeší po svém, někdo s sebou nosí starší igelitky někdo plátěnky… a ti největší trendaři síťovku. To je umělecký objekt z provázků, který se vejde do dlaně a do kterého se vejde snad nekonečně věcí. Od piva až po sadu 12 talířů. Takhle psané to vypadá trochu jako magie. Hlavní je ale, že takhle zvětšit svůj objem žádná jiná taška neumí.
Bez obalu?
V eko kruzích teď hodně frčí nakupování bez obalu. Mouka, rýže ale i kosmetika – to všechno vám ve specializovaných obchodech nasypou přímo do donesených pytlíků, krabiček a lahviček. Ale jak říkají praktikující, chce to už trochu organizace. Do těhle obchodů jen tak, bez přípravy, nezaskočíte. I tak má ale smysl uvažovat nad tím, v čem věci kupujete. Přepravní obaly totiž nadělají opravdu spoustu bordelu.
Co vás bolet nebude?
Bez obalu snadno nakoupíte hotová jídla a nápoje. Kafe s sebou si sice můžete vypít z papírového kelímku s plastovým víčkem – mnohem lépe ale chutná ze stylového KeepCupu. Obědové menu vám mohou stejně dobře nasypat do jejich polystyrenu (za 20 Kč) a nebo bezplatně, do donesené krabičky. V některých kavárnách už na vlastní kelímek dávají slevu, každopádně, za zeptání nic nedáte a příroda bude mít radost.
Další fajn věc je nepřidělávat zbytečné obaly tam, kde nejsou třeba. Vždycky se o tom pohádám s mojí mámou, která potřebuje do plastového pytlíku balit i banány nebo jednu papriku. (Prej aby se jí to nekutálelo po nákupním vozíku.) Je jasné, že deset pomerančů už nějaký ten pytlík potřebuje (já používám ušitý ze staré záclony) ale jedno jablíčko si můžete odnést i nahaté. A je jedno, jestli vám ho zváží u pokladny, nebo na něj na chvíli nalepíte čárový kód.
Přátelsky k rybám
Odpady nejsou jen pevné a viditelné. Odpadem se stává i špinavá voda ze dřezu nebo pračky. A čističky z ní znova křišťálovou fakt neudělají. Zatímco některé látky ve vodě krmí sinice, jiné ubližují rybám a čolkům. A tak má smysl přemýšlet i nad tím, co že to vlastně pouštíme do kanálu.
Jedna rovina jsou čistící prostředky. Jasně, nejvíce eko je ocet a soda, na druhou stranu, ne každý na to má ten čas. Asi i proto vznikla ekodrogerie, která funguje a zároveň není toxická. Pro přírodu ani pro člověka nebo domácí zvířata. (Což oceníte s miminkem i štěnětem.)
Druhá věc, týkající se vody, jsou mikroplasty. Jedna věc jsou ty viditelné – peelingovým perličkám nebo třpytkám je fakt lepší se vyhnout, protože v moři z nich takovou radost mít nebudou. Je ale fajn připomenout i mikroplastické znečištění, které si málokdo uvědomuje. Při každém praní se totiž z prádla odlamují drobné kousíčky vláken. A zatímco přírodní materiály se nějak rozloží, polyester ne. Já osobně proto při praní používám GuppyFriend pytlík. Do něj při praní strkám všechno s polyesterem – a on jednak sbírá mikroplasty, a druhak chrání oblečení před opotřebením v pračce. Z obého mám děsnou radost. Zkuste.
Nevyhazujte
Poslední kategorií odpadu jsou věci, které už dosloužily. Rozbitý hrnek, nefunkční klávesnice navíc s historickým jackem…
První rovina, jak tohle redukovat, je pečovat o věci, aby vydržely co nejdéle. (A vybírat si už při nákupu ty, které mají podobný potenciál). Lněné utěrky se dají vyvařovat a proto s nimi můžete otřít i to, co byste jinak brali jednorázovkou. A nejde jenom o kuchyň. K zdvojnásobení životnosti kožené tašky nebo bot stačí taková drobnost, jako je správná péče.
Některé věci časem přestávají fungovat pro původní účel – ale to neznamená, že jsou úplně na odpis. O tom, jak upcyclovat si můžete příčíst knihu Upcycling ze starého nové , inspiraci ale najdete i na internetech nebo všude kolem sebe. Pití limonády ze zavařovaček se objevilo v souvislosti s tímhle přístupem (byť dneska to už v kavárnách asi neplatí a i zavařovačky jsou kupované 😀 ) a celkově tuny inspirace najdete při chození po malých obchůdcích, cestování po světě i návštěvách prarodičů a venkova obecně.
Nakonec, jsou věci, které prostě doma nechcete. Jednak to co už fakt nemá smysl opravovat nebo předělávat. Ale stejně tak se můžete chtít zbavit úplně nových hrnků jenom proto, že vám příliš připomínají bývalého. Co s tím?
Zničeným věcem usnadníte cestu do nebe tak, že je vyhodíte na vhodné místo. Do speciální popelnice nebo do sběrného dvora. Druhé jmenované jsou už skoro v každé obci a oproti občanskému průkazu (a do určitého nemalého objemu) vám tam odpad vezmou zdarma. Všechen.
A věci ke kterým už necítíte lásku… ty mohou udělat radost jiným lidem. Zavolejte do blízkých azylových domů a jiných zařízení péče o potřebné, vyvěste předměty na Všezaodvoz nebo Hearth.net. A nebo je ve správnou chvíli postavte ke kontejnerovému hnízdu, s informací o tom, co jim (ne)chybí. Možná tím uděláte radost bezdomovci. A možná studentovi, který si vybavuje své první bydlení.
Žádné komentáře