Stěžovala si maminka, že ji ty moje minimalismy už nebaví. Oukej… Vlastně jí ale musím dát za pravdu. Tenhle blog je teda nejen pro ni, ale taky pro všechny, kteří chtějí mít trochu barevnější život než je černá a bílá. A kteří mají radši jiné vzory než žádné….
Tak abys mami věděla, nejsem úplně ledovej čumák. A vím, jak je důležitý mít v životě vzory. Vlastně už jsem celkem vzala na milost ty geometrické. Což ale přece víš, protože o tenhle sedací vak od Wegettu jsi už u mě několikrát zakopla. A taky víš, že já na něj kvůli tomu pohodlí prostě nedám dopustit. Protože se mi navíc třeba líbí i tenhle, věřím, že se postupně propracovávám i k dalším vzorům a barvám. Můžeš být v klidu.
Módní svět je prý džungle. Už to chápu.
Asi to teda nebude hned králík na židli, i když jako solitér do interiéru je vlastně perfektní. Zato kalhoty se psem si už na sobě představit dokážu. I když to není úplně ten nejlepší test. Zaprvé miluju psy. A buldočky zvlášť. Za druhé miluju kalhoty. Sukně teda taky. I šaty. Může mě za to ale někdo vinit? Odpovídat nemusíš, mami.
Jediná příležitost obmotat si buldočka kolem prstu.
Kapitolou samou pro sebe je pak pro mě Nach Bijoux. Na rovinu říkám, že to nebyla láska na první pohled. Nosit totiž prstýnek s papouškem není úplně známka minimalismu. Ale vlastně jsem si k nim našla cestu. A pomohla mi k tomu tahle panda. Samozřejmě taky kvůli své barvě… Díky ní jsem si ale uvědomila, že možná není od věci občas vystoupit ze své ulity s ostrými liniemi. Takže je docela možné, že si začnu počítač balit do pouzder od Woouf!, nebo že mě jednou potkáte v téhle pestré košili z džungle s leopardem na krku. A že se v tom budu cítit minimálně stejně dobře jako teď ve svém minimalismu.
Tukani prý žerou jabka. To máme společný.
A leopardi tukany…?
Žádné komentáře