MÓDA DOMOV

Spolubydlící si nevybereš

27.8.2017

Zdroj: Friends

S tím, jak se blíží začátek školy, nejenže se musíme vzdát prázdninového režimu, který se mnohdy podobá spíše hibernaci, ale mnozí z nás také opouští svou noru. Stěhují se na koleje, internáty nebo do bytů daleko od rodičů a pohodlíčka, které jim toto soužití přináší. Ono kouzla domova se vytrácí. Najednou není navařeno, lednice se neplní, prádlo neskáče samo do pračky a následně se samo nevyskládá do skříně.

Štvou vás spolubydlící? Sbalte si svých 5 švestek a jděte někam ven.

Abych jen nehudrovala, všichni víme, že bydlet dál od domova má zcela jistě i své kladné stránky. Můžete chodit na párty a nikomu se nezpovídat. Můžete pořádat večírek a nebát se, že se rozbije nádobí po babičce. Můžete jít pozdě spát a ráno potom dlouze vyspávat. Můžete uklízet v úterý a pak až na Vánoce. A každýmu je to šumák.

Než jsem se stěhovala od rodičů, vždycky jsem si to soužití se spolubydlícíma představovala jako idylku v Přátelích. Realita však byla často jiná. Minimálně se nikdo bez ustání nesměje vašim vtipům.

Povinná výbava do společného bytu: sluchátka. Bez debat.

Moje první spolubydlící byla moje nejlepší kámoška, která byla čerstvě zamilovaná. Já byla čerstvě po rozchodu. Tudíž bydlení v hnízdečku lásky mi nedělalo moc dobře, a tak jsem se za pár týdnů odstěhovala (ano uznávám, jsem slaboch). Pak jsem bydlela s pěti holkama. To už se nedalo mluvit ani o nějakém hnízdě, jako spíš o squatu. Ať už máte o holkách iluze nebo ne. Ale bylo to bezva, na depku nemáte čas ani prostor. Svoje myšlenky přes všechno to štěbetání ani neslyšíte. A nutno dodat, že spousta holek zná taky spoustu kluků.

Bydlíte s bandou holek? Mějte všeho dost!

Ovšem můj nejlepší úlovek (anebo spíš Černej Petr) byl můj spolubydlící na studiích v zahraničí. Rozhodla jsem se pro změnu, a proto jsem se na bydlení dohodla s osobou opačného pohlaví navíc oplývající jižanským temperamentem. Byl to takovej sexy Řek. Pro sebe a Řeka, jsem našla na první pohled ideální byt. Nakonec se ovšem z bytu se dvěma ložnicemi vyklubal byt s jednou ložnicí a z Řeka se vyklubal Turek. Takže jsem půl roku sdílela ložnici s chlapem z Blízkého východu 😀 A od tý doby to byla jízda.

Přestože je to úplně k ničemu, můžete se alespoň pokusit udržovat systém za pomoci nástěnky. Kdyby nic, je to pěkná dekorace.

Kam jsem se hla, tam byl Turek (někdy i víc, časem začali jezdit kámoši). Asi tak za 5 minut mi začal lézt na nervy – tepláky mu končily nad kotníkama, nosil papuče a šoural je po zemi, jedl jenom vejce, neustále se někde ztrácel, nemohl nic najít, nevěděl o čem je řeč, kolik je hodin, kdy se co děje, jak zamknout kolo. Prostě Alena v říši divů. U mě doma.

Ve sdíleném bydlení se neobejdete bez papírků, na které můžete psát nerudné vzkazy.

Pak jsem si ho pravděpodobně adoptovala, protože si neumim vysvětlit náhlej zvrat událostí. Myl se mym mejdlem Victoria´s Secret, jedl z mojí mističky, seděl na mojí židličce a nutil mě ráno vyhazovat jeho holky z našeho bytu a ještě jim dělat snídani! Ale stejně na toho kluka ušatýho teďka vzpomínám se slzou v oku. Na všechno naše večerní povídání, popíjení kakaa (mýho), nadávání na školu a vůbec, sdílení toho studentskýho života. Byli jsme zkrátka parťáci. A co si budem povídat, štvát vás bude každej, ať už to je spolubydlící, máma, anebo partner. Protože to nejste vy. A každý takovýhle soužití vás vybaví do vašeho budoucího života, do doby, až budete mít vlastní rodinu. Hip hip hurá.

Mohlo by se vám líbit taky…

Komentáře (1)

  • linda.svobodova@iaron.cz'
    Odpovědět Linduš 28.8.2017 at 10:00 am

    Ježiš, to je super článek! 😀 Uplně mi mluví z duše 😀 😀 Hlavně věta – “ štvát vás bude každej, ať už to je spolubydlící, máma, anebo partner“

  • Komentovat