Je jen jedna věc, která ke konci roku patří stejně jako chlebíčky s brsalátem a pitomá silvestrovská show v televizi. Předsevzetí. Přiznám se, že jsem nikdy nebyla jejich fanynka, ale letos udělám výjimku. A celkem se těším, až je začnu plnit. Co že jsem si předsevzala?
Sice jsem taky s novým rokem několikrát začínala cvičit, to ale nebyl ani tak noblesní záměr jako nutná reakce na vánoční přežírání. Takže jsem nikdy moc nechápala, co na tom lidi vidí. V lednu se k něčemu zavázat a v únoru naříkat, jak se jim to letos zase nepovedlo… A když já něco nechápu, tak se tomu snažím přijít na kloub. Prostě si nemůžu pomoct. Takže jsem si pro letošek dala slavnostní závazky rovnou tři.
1. Víc spát
Mám celkem nabitý život. Denní i noční. A tak holt musí někdy spánek ustoupit něčemu důležitějšímu. Jako třeba kinu, skleničce vína nebo celé řadě Game of Thrones. Letos to ale bude jinak. Už jsem si na to pořídila super měkké a hlavně voňavé pyžamo a polštář s duchem. Ten je teda sice spíš na parádu, ale duchovní deka ze 100 % bavlny mě určitě zahřeje nejen na pohled.
Ať žijí!
2. Víc pít
Ne, tohle vážně neznamená, že se chystám ustýlat si hlavně pod barem… Chci se totiž tenhle rok víc kropit živou vodou. Zevnitř. Nejenže je to dobré na ledviny a játra, ale voda údajně pomáhá i proti ukládání tuků. (To jen tak pro jistotu, kdyby mi to s tím cvičením zase nevyšlo…)
Takže teď u mě na stole potkáte mnohem častěji karafu na vodu. A tyhle skleničky, jejichž design je vodou dokonce inspirovaný. To abych měla o motivaci postaráno. A i když třeba tahle minimalistická lahev mi v kombinaci s vínem dělá chutě, já budu letos mnohem častěji říkat: Ne, raději knihu!
Ve vodě je pravda.
3. Víc číst
Aby teda nedošlo k mýlce: myslím si, že čtu celkem hodně. V tramvaji, v kavárnách, někdy i pod stolem v práci (pst!). Ale tak nějak cítím, že to není ono. Letos se chci čtení věnovat opravdu naplno. Takže jsem se na to připravila.
Už jsem si proto s předstihem nachystala svůj čtecí koutek, kde můžu pod touhle stylovou lampou do aleluja wegettit s knížkou v ruce. A až mě to zmůže, přesunu se s ní jen o kus dál do postele pod útulné jasanové světlo. A samozřejmě taky pod tu deku s duchem.
Na předsevzetí jsem si posvítila. Co bude příště?
Jak vidíte, neponechala jsem nic náhodě. Čím víc o tom navíc mluvím, tím víc se na plnění svých předsevzetí těším. A co vy?
Žádné komentáře